Elektrické koloběžky se v posledních letech staly fenoménem v mnoha světových metropolích. Jejich popularita roste díky flexibilitě, rychlosti a schopnosti překonávat dopravní zácpy na krátkých vzdálenostech. Zároveň se však jejich příchod do měst setkává s mnoha výzvami. Vzhledem k tomu, že mikromobilita je stále významnějším prvkem moderní městské dopravy, je důležité se zamyslet nad tím, jaké jsou hlavní problémy, přínosy a perspektivy této technologie.
Elektrické koloběžky jsou ideálním řešením pro krátké vzdálenosti. Podle výzkumů pokrývá 33 % jízd vzdálenosti do 6 km, což je ideální pro rychlou a efektivní přepravu, aniž by došlo k nadměrnému znečištění ovzduší či vytváření dalších dopravních zácp.
Navíc díky elektrickému pohonu mají elektrokoloběžky minimální uhlíkovou stopu, což přispívá ke snižování emisí ve městech. V době, kdy se mnoho měst po celém světě potýká s nadměrným automobilovým provozem, emisemi a hlukem, jsou tak vítanou alternativou k automobilům.
Ačkoli elektrické koloběžky mohou být přínosem pro městskou dopravu, jejich implementace přináší i řadu výzev, které se vyskytují jak v Česku, tak v zahraničí. Jedním z hlavních problémů je nezodpovědné chování některých uživatelů, kteří nedodržují dopravní předpisy, jezdí na chodnících nebo parkují koloběžky na nevhodných místech. To vede k blokování přístupu pro chodce, což zvyšuje riziko nehod.
V zahraničí, například v Paříži nebo Vídni, se legislativa musela přizpůsobit rychlému rozmachu koloběžek – byla omezena maximální rychlost na určitých místech, nebo zavedena povinnost používat cyklistické infrastruktury. Podobné kroky jsou nyní aktuální i v českých městech, kde je třeba nastavit jasná pravidla pro používání elektrokoloběžek, včetně povinných přileb či vyhrazených tras.
Dalším problémem je nedostatečná infrastruktura. Česká města, podobně jako zahraniční metropole, postrádají dostatek vyhrazených zón pro parkování elektrických koloběžek. V mnoha městech, například v Paříži či Brisbane, bylo toto vyřešeno vybudováním specifických parkovacích zón a zavedením "geofencingu", který omezuje rychlost v citlivých oblastech, jako jsou školy nebo rušná centra.
Vandalismus je dalším problémem, který trápí nejen česká města, ale i zahraničí. V místech, jako je Stockholm nebo Brisbane, byla zaznamenána vysoká míra poškozování koloběžek, což zvyšuje náklady na jejich údržbu a snižuje životnost těchto zařízení. Česká města by měla tuto problematiku řešit preventivními opatřeními a osvětu uživatelů.
Města po celém světě, včetně českých, často nemají dostatečnou infrastrukturu pro správné začlenění elektrických koloběžek do systému městské dopravy. Kromě budování parkovacích zón je potřeba nastavit jasné legislativní rámce, například ohledně povinné výbavy, maximálních rychlostí nebo vyhrazených tras. V Paříži bylo zavedeno opatření, které reguluje počet provozovatelů sdílených koloběžek, čímž se minimalizuje přeplnění trhu a usnadňuje se kontrola dodržování pravidel.
Elektrokoloběžky představují nejen inovaci v dopravě, ale i potenciál pro zásadní změnu dopravních systémů ve městech. Města mají díky mikromobilitě příležitost přehodnotit stávající dopravní infrastrukturu a přerozdělit prostor mezi automobily a ekologičtějšími dopravními prostředky, jako jsou právě elektrické koloběžky. Pokud budou podporovány vhodnou infrastrukturou a legislativou, mohou hrát klíčovou roli při transformaci městské dopravy a snižování závislosti na automobilech.
Elektrické koloběžky mají potenciál stát se nedílnou součástí moderních městských dopravních systémů. Přestože jejich zavádění provázely a provází určité problémy, správná regulace, investice do infrastruktury a změna veřejného mínění z nich mohou učinit udržitelnou a populární formu dopravy. S jejich rostoucím významem je zásadní, aby města a provozovatelé spolupracovali na vytvoření podmínek, které zajistí jejich dlouhodobou integraci do městských dopravních systémů.
Zdroje: Gössling, S. (2020). Integratinge-scooters in urban transportation: problems, policies and the prospect of system change. Transportation Research Part D: Transport and Environment,79, 102230.